Výstavní víkend 15.-16.5.2010

Tak tento víkend proběhl ve znamení výstav a musím se pochlubit,
že byl úspěšný!!! :o))

V sobotu jsme byly s Poppynkou, Kristýnou a FeeBee na Oblastní výstavě
na Kačině. Bylo docela ošklivé počasí, ale naštěstí alespoň
nepršelo, ale zima a vichr nám to zrovna nezpříjemňovaly. Naštěstí
nás v kruhu nebylo moc a tak to celkem rychle odsejpalo. Jeden Belgičan
ve veteránech, tři borderky a už jsme šly s Pipkou na řadu. Paní
rozhodčí se posuzování věnovala opravdu zevrubně, dokonce jsme
i lehce poklábosily v polštině... :o). Dozvěděla jsem se, že začínala
s chovem dlouhosrstých kolií, takže snad odborník na slovo vzatý?
Vcelku Poppynu chválila, jen ty naše zatracené uši v té zimě a
protivětru opravdu zlobily... Ale vyšly jsme z toho nakonec bez ztráty
kytičky, se známkou V1 a Vítězem třídy.

FeeBee samozřejmě taky, ale to nás snad ani nějak nepřekvapilo...
:o)))

Moc milé ale bylo také setkání s plesnivým kraťandím klukem Merlinem
a jeho páníčky Slávkou a Mirkem. Merlin byl na Kačině na socializační
"čumendě" a všem to dával celkem hlasitě najevo... :o))). Doufám,
že se ještě potkáme, neb nebydlíme od sebe nikterak daleko a navíc
jsem zjistila, že už jsme spolu byli na výstavě v Boleslavi! Jste
se mi zdáli nějací povědomí!!! :o)

No a na závěr výstavního dne nás čekala malá bojovka... na poli
za zámečkem, kterému se přezdívalo parkoviště jsme celkem solidně
zapadly do bláta a museli nás vytahovat jeepem spřátelení vystavovatelé.
Kluci díky!

Tak to byla sobota a nebezpečně se přiblížila neděle, kdy jsme
brzy ráno vyrazily se Sabinou, Mery a Šerinkou směr Bratislava na
naší první velkou výstavu - X.Středo-východoevropskou výstavu
psů. Uf! Nervozita na bodu sto! Cesta proběhla celkem hladce, až
na pár lehkých technických závad na autě :o)) a dokonce jsme přijely
včas, což se zprvu zdálo být (vzhledem k výjezdovému času) nereálné...
Po příjezdu do Bratislavy jsme zjistily, že jsme se nejspíš těsně
minuly s vichřicí. Všude na zemi větve, listí a proudy vody valící
se silnicí... Vyložily jsme náš cirkus Humberto (už vím jak vypadá
plná výbava profesionálního vystavovatele a že do jedné příruční
tašky se rozhodně nevejde... :o) a hurá hledat náš kruh. Byl samozřejmě
v patře, takže vybavení výtahem, zvěř po schodech... rozbily jsme
tábor a uprdelkovaly se, aby nás za chvíli zvedla Erika, která
nám na druhém konci držela statečně místo. Bylo před námi asi
pětatřicet psů, takže dost času na to se vynervovat ještě víc
a dost času na záchod, kde jsem se té nervozity opakovaně zbavovala...
:o). No a pak to přišlo! A byl to takový fofr, že ani nevím co
se dělo, jen jsem zaslechla máte V1, CAJC a jdete za chvíli o BOBa,
tak nechoďte daleko... No a to na mě šly mrákoty! Z části z radosti
a z části, že tam budu muset ještě jednou...!!! Kupodivu se nám
nepodařilo porazit Meruňku a tak jsme BOBa byly ušetřeny :o). Takže
konečně úleva, přestaly křeče a pocit na zvracení a já se vydala
na obhlídku taky ostatních plemen, stánků a koutku agility... Ovšem
pohodičky jsem si neužila dlouho, protože po přesunu do výstavního
kruhu Tibeťanů, kde Sabina vystavovala ještě Šerinku jsem se dozvěděla,
že jako CAJCové musíme ještě do závěrečné soutěže o nejkrásnější
mladou fenu... a mrákoty, třes a blinkání bylo zpět... :o). No
ale nakonec jsme to obě přežily ve zdraví, odběhly jsme to před
publikem a s hrdostí zase rychle z kruhu vypadly... Byla to hezká
zkušenost, ale nemusíme mít všecko... :o)). Na to ještě nejsem
psychicky a Pipka fyzicky připravená... :o).

Takže jsme zbouraly šapitó, všecko narvaly do auta a za vydatného
deště a větrné smrště vyrazily směr domovina... Cesta byla šílená,
naštěstí u Brna už přestalo pršet, ale i tak Sabinu obdivuju,
že to uřídila, já byla úplně mrtvá... Ale s hřejivým pocitem
na duši :o). Poppynka je hvězda! Aspoň pro mě určitě... :o))